Lichořeřišnice je rostlina, kterou známe především z balkonů, teras, zahrádek či parků. V současnosti již není tak rozšířená, což je škoda, protože se nejedná pouze o okrasnou bylinu, ale také o léčivku. Většina odrůd lichořeřišnice je jednoletá, ale existují i vytrvalé druhy. Původem je z Jižní Ameriky, po Kolumbových výpravách se rozšířila i jinde. V Evropě zažila největší oblibu v 17. století. Setkat se s ní můžete i pod názvem řeřicha – otáčivá či kapucínská.

Krásná rostlina s rozmanitým využitím

Lichořeřišnice je plazivá, výhony mohou dosahovat kolem dvou metrů. Květy jsou jednobarevné nebo kombinovaných barev, poměrně velké, voňavé a mají zajímavý tvar. Z květů se můžete radovat od června až do října. Rostlina však není odolná proti mrazu. Po odkvětu se vytvoří plody, tobolky. Chcete – li využít léčivých vlastností lichořeřišnice, začněte se sběrem již od června.  Až do září můžete sbírat a sušit květy, listy, semena nebo nať. Pro sušení je vhodná teplota do 40 stupňů. Lichořeřišnici je možno konzumovat i v syrovém stavu.

Jak pěstovat lichořeřišnici

Lichořeřišnice je nenáročná, lze ji využít jako rostlinu popínavou nebo půdopokryvnou. Každého zaujmou její velké květy výrazných barev. Semena se vysévají od července po dvou až čtyřech kusech, v dostatečné vzdálenosti (spon 40 x 15 cm). Postačí i chudší půda a slunnější místo. Pro bohaté květy je potřeba hnojit. Po vysetí velice rychle vzejde, vyroste a vykvete, takže pak může zakrýt třeba prázdné záhony po sklizni jiných plodin. Takto vytvořené plochy jsou velice dekorativní. Vhodným stanovištěm jsou truhlíky, koryta, velké květináče, pergoly, ploty i okraje záhonů. Vybírat můžete mezi jednoduchými i plnokvětými variantami.

Zdroj obrázků: www.pixabay.com

Přírodním antibiotikem již po staletí

Lichořeřišnice je již od pradávna známá také jako rostlina s výraznými léčivými účinky. Těch využívali například indiáni v Peru. Spektrum jejího využití je skutečně široké a může nás ušetřit použití syntetických antibiotik. Spoléhejte se však pouze na původní druhy, které zaručují slibované účinky. Důležitý je i způsob zpracování, spařená nebo nasekaná lichořeřišnice se používá do koupelí, do nálevů nebo rostlinných léčivých směsí. Samostatně se užívá šťáva, získávaná především ze semen. Oblíbený je též čaj, připravený z čerstvých lístků nebo sušených květů. Využít však lze většinu částí rostliny.

Jaké léčivé účinky má lichořeřišnice

Lichořeřišnice působí na lidský organizmus jako antibiotikum, antivirotikum nebo antibakteriální prostředek. Využít ji můžete při zánětech plic chronického původu, zánětech močového měchýře, zánětu prostaty, vaječníků a prospívá i při léčbě žaludečních vředů. Jako prevence poslouží při mnoha infekčních chorobách. Posiluje organizmus, centrální nervovou soustavu a zvyšuje imunitu. Potvrzeny jsou i účinky proti padání vlasů a tvorbě lupů. Ulevuje také při svalových bolestech a migrénách. Šťáva lichořeřišnice obsahuje velké množství vitamínu C, proto byla v minulosti pomocí při kurdějích a jejich prevenci. Tinktura z této rostliny je užívána při léčbě některých kožních onemocnění. Lichořeřišnice je součástí mnoha homeopatik. Při jejím užívání není potřeba mít obavy z vedlejších účinků a předávkování.

Lichořeřišnice jako součást pokrmů

Lichořeřišnice není jen okrasná rostlina nebo léčivka, ale má své využití i v přípravě různých pokrmů. Má lehce peprnou chuť, mladší lístky nebo květy lze zužitkovat v salátech nebo tam, kde byste dávali ředkvičky. Zde je nutno vybírat jen čerstvé lístky a ihned je konzumovat, jinak zhořknou. Poupata a nezralé plody můžete naložit do octa a pak je použít jako kapary. Ty však jezte jen v menším množství, jinak se nevyhnete projímavým účinkům. Lichořeřišnici oceníte i v polévkách nebo pomazánkách.

Přečtěte si také další články o zdraví spospěšných rostlinách.