Mnoho krásných rostlin v zahradě vám vydrží pouze dočasně, jsou jen sezónní a po roce je musíte obnovovat nebo nahradit jinými rostlinami. Pokud toužíte po stálých rostlinách, jistě sáhnete po trvalkách. K nejoblíbenějším zahradním rostlinkám tohoto druhu patří nižší trvalky, které tvoří velké husté koberce drobných květů. S těmito polštářky květů rozkvetou i vaše skalky, zídky i terasy. V době květu nejsou vidět ani lístky rostliny, vše je zakryto záplavou květů.

Kde vysazovat polštářovité trvalky

Často se můžete setkat s názorem, že polštářovité trvalky jsou vhodné jako náhražka trávníku, ale jejich využití je ve skutečnosti mnohem širší. Tyto rostliny se často vysazují na místech, kde trávník neprospívá buď pro nedostatek nebo přemíru slunce či malé množství živin. Jenže polštářovité trvalky se uplatňují i na místech, která je potřeba oživit ať již barvou květů nebo celkovou strukturou rostlin. Vzhledem k nenáročnosti jejich pěstování mohou pokrývat kamenité povrchy, schovávat staré zídky i vyplnit prostory mezi dlažbou. Nevadí jim ani sucho a stačí jim jen několik hodin slunečního svitu. Mohou zakrývat také nedostatky zahrady, lemovat cesty a chodníky nebo tvořit část sestavy rostlin pěstovaných v nádobách.

Jak se o rostliny starat

Polštářovité trvalky patří k nejméně náročným obyvatelům zahrad. Míra péče je minimální vzhledem k efektu, kterého díky těmto skromným rostlinkám dosáhnete. Půda nemusí být příliš výživná, je dobré, když je propustná, popřípadě písčitá. Po výsadbě je dobré dbát na vlhkost vhodnou pro zakořenění a ne příliš prudké slunce. Již narostlé koberce rostlinek je třeba po odkvětu pročistit a prostříhat. Některé výhonky mají již kořeny, ty je možno znovu vysadit. Pokud je koberec řídký a obsahuje holá místa, je vhodné rostliny vyjmout z půdy, rozdělit, ošetřit a znovu vysadit. V sezóně se vám pak odmění bohatstvím květů.

Nejznámější polštářovité trvalky

Snad nejznámějšími a u nás typickými polštářovitými trvalkami jsou tařičky. Ty ocení teplejší místa s dostatkem slunečního svitu a mírně propustnou vápenitou půdu s živinami. Za poskytnutou péči se vám odmění rychle se rozrůstajícím barevným kobercem květů, který vypadá velice efektně i jako převis. Tařičky pocházejí z čeledi brukvovitých a nabízejí celou barevnou škálu květů. Kvetou většinou od dubna do začátku června a jejich výška nepřesahuje 10 cm. Po odkvětu potřebují zakrátit. Jednoduché je i jejich množení – lze je řízkovat, dělit nebo vysévat.

Iberky jsou nejčastějšími kobercovými trvalkami s bílým květem. I iberky kvetou na jaře a popřípadě počátkem léta, ale tvoří keříky se zdřevnatělými stonky do výše 20 cm. Některé odrůdy mají květy lehce narůžovělé nebo fialové. Poté, co odpadnou květy, měl by se provádět šetrný řez. Mají raději slunečné stanoviště s výživnější půdou. Jsou celoročně zelené a namnožit je lze řízkováním.

Čeleď brukvovitých nabízí i další polštářovitou trvalku – huseník. Květy této rostliny jsou bílé nebo růžové. Huseník tvoří polštářovité útvary, které je potřeba pravidelně rozdělovat, nejčastěji po dvou letech, jinak se v nich začnou tvořit holá místa a polštáře se budou rozpadat. Žlutou barvu u kobercových trvalek zastupuje tařice, která nejlépe prospívá ve štěrbinách, skalkách nebo zídkách.

Úžasné koberce dokážou utvořit i některé druhy lomikamenů. Jejich květy zvláště vynikají, protože rostou na dlouhých stopkách. Po odkvětu je potřeba tyto stonky odstřihávat. Lomikameny se množí řízkováním, v době růstu uvítají jemné hnojení. Pak vytvoří krásné soudržné zelené kopečky z růžic, které vzájemně prorůstají. Rostou na mírnějším slunci i v polostínu. Květy bývají bílé, růžové nebo červené.

Nabídka polštářovitých trvalek je poměrně bohatá, stačí si správně vybrat a zvolit ty nejvhodnější pro vaše podmínky. Rozrostlé koberce květů, zelené polštáře a bohatě kvetoucí převisy se pak stanou trvalou a vysoce hodnocenou okrasou vaší zahrady.